Jitro poutníka

Není třeba se umět modlit.
Není třeba znát správná slova.

Stačí být vzhůru, když se probouzí den.
Když noc pomalu odchází a svět se zvolna nadechuje světlem.

To je modlitba sama o sobě.

Ráno ví, co je důležité

Ráno není hlučné. Nepospíchá. Nepřehání.
Jen pomalu rozsvěcuje svět – nejdřív v dálce, pak na tvém obličeji, a nakonec v srdci.

A právě tehdy, v tom prvním tichu, může poutník říct:

"Děkuji, že mohu být.
 Děkuji za nový dech.
Ať dnes kráčím ve světle, i když ho někdy nevidím."

To je vše.

Modlitba nemusí být dlouhá.
Stačí být přítomný.
Být pravdivý.